Ovocná menu
Přihlášení ovocna.cz
Registrace je možná zde
Ovocný email
Opeřený externě
Naposledy tady byli
Kategorie: Fotogalerie
Nicméně jsem si neplánované prázdniny celkem užila, dokonce i ve valutové cizině - Slovensku. Podnikli jsme pár výživných výletů, např jen tak lehce lanovečkou na hřeben Nízké Fatry s tím, že z hřebenu zhopsáme na chatu pod Poludňový grůň aby se chudinky naše malé neunavily. Sestup dolů probíhal svižně asi prvních 10 metrů. Byl totiž v úhlu 89 stupńů. Druhý den ráno( poté co jsme předešlého dne zautíkali koupit nafukovací matračku, protože jsme zjistili, že spani ve stanu na obyč karoškách je už pro jinou věkovou skupinu) jsem lezla ze stanu po 4, dík bezva nafukovačce jsem neotočila hlavu ani na jednu stranu a postavila jsem se teprve až jsem dolezla přes půlku kempu k lavičce a šprušlu po šprušli jsem ji třepotajíc stehýnkama zdolávala až do závěrečného stoje. Pak už jsem jen 3 dny chodila jak kačena. A propo- děcka nebolelo nic. Vřele doporučuju masochistům.
Poučená z dovolené s dětmi (oprostěná od romantických představ o spaní ve stanu) jsme vyrazili s mužem opět na Slovensko, zanechajíc děti napospas tchanům a pubertou zmítajícím sestřenicím a ubytovali jsme se v privátu. Jako každoročně jsem unešená nádherou Vysokých Tater a řekla bych že o něco víc než Česťa, který po dvou celodenních přechodech hřebenů zhnuseně prohlásil, že už nikam nejde.
Ještě bych využila své komínové popularity a vylíčila jak to vlastně proběhlo z mého pohledu. V noci mě probudil sušák(v puse ne na prádlo) a bouřka. Uvědoměle jsem se vypotácela a zavírajíc okna jsem zlehka zauvažovala, zda vytáhnout spotřebiče ze zásuvky či nikoli. Ale lenost a pocit že bouřka je v poho a nikterak blízko mě nasměrovali zpátky do postele. Sotva jsem zalehla a přivřela oko, JEBA JAK CYP. I řevem našich dětí otužilý a nikdy se neprobouzející muž vyskočil jak srnka, chvíli přiblble čuměl a pak vyrazil směr PC (nejoblíbenější stanoviště, kde tráví cca 8 hodin denně) a tam jak prohlásil -už to pěkně smrdí. No a tak jsme měsíc bez TV, DVD, satelitu atd.
Naštěstí to na Ovocné žije a tak jsme trávili večery grilovačkama nebo dopíjením bečky z předešlých akcí. A tak to je správné a tak to bude doufejme pokračovat i nadále, přičemž jsem si uvědomila,že se blíží letošní gudbáj samr, tož to zas řádně rozjedem, ať se policajti nenudí, ne?
Zduřte Iris
Léto 2010
Zdar milí sousedé a mimoni, vzhledem k rostoucí mediální popularitě vyplývající z opakovaného vystupování rodiny Žáčků v časopise Sedmička, jsem dlouze zvažovala jestli se s vámi budu ještě vůbec bavit. Ale protože láska k našemu ovocnému, výčepnímu zařízení překonala pocit mé rasové nadřazenosti, jsem tu, abych vás oblažila svým výplodem, pochopitelně duševním (hovna a grcky už tu byly).
Vypadá to že zimní období poněkud přeskočilo podzim, rafička plynoměru se pomalu roztáčí a řev cirkulárek se rozléhá široko daleko a tak je třeba zavzpomínat na předešlé, teplejší časy. Jak už asi všichni víte, už zhruba 2 měsíce tyju z peněz co v potu tváře vydřete na našem kapitalistickém trhu, neboť mi můj drahý šefík z ničeho nic zesnul a já jsem se ocitla na úřadu práce. Takže si zas po 2 a půl letech užívám dětiček, naštěstí už mě z toho vytrhl nový školní rok a brzy i slíbený návrat do pracošky, s novými (několika) šéfy, ve stejné pozici sestry na ortopedii.Nicméně jsem si neplánované prázdniny celkem užila, dokonce i ve valutové cizině - Slovensku. Podnikli jsme pár výživných výletů, např jen tak lehce lanovečkou na hřeben Nízké Fatry s tím, že z hřebenu zhopsáme na chatu pod Poludňový grůň aby se chudinky naše malé neunavily. Sestup dolů probíhal svižně asi prvních 10 metrů. Byl totiž v úhlu 89 stupńů. Druhý den ráno( poté co jsme předešlého dne zautíkali koupit nafukovací matračku, protože jsme zjistili, že spani ve stanu na obyč karoškách je už pro jinou věkovou skupinu) jsem lezla ze stanu po 4, dík bezva nafukovačce jsem neotočila hlavu ani na jednu stranu a postavila jsem se teprve až jsem dolezla přes půlku kempu k lavičce a šprušlu po šprušli jsem ji třepotajíc stehýnkama zdolávala až do závěrečného stoje. Pak už jsem jen 3 dny chodila jak kačena. A propo- děcka nebolelo nic. Vřele doporučuju masochistům.
Poučená z dovolené s dětmi (oprostěná od romantických představ o spaní ve stanu) jsme vyrazili s mužem opět na Slovensko, zanechajíc děti napospas tchanům a pubertou zmítajícím sestřenicím a ubytovali jsme se v privátu. Jako každoročně jsem unešená nádherou Vysokých Tater a řekla bych že o něco víc než Česťa, který po dvou celodenních přechodech hřebenů zhnuseně prohlásil, že už nikam nejde.
Ještě bych využila své komínové popularity a vylíčila jak to vlastně proběhlo z mého pohledu. V noci mě probudil sušák(v puse ne na prádlo) a bouřka. Uvědoměle jsem se vypotácela a zavírajíc okna jsem zlehka zauvažovala, zda vytáhnout spotřebiče ze zásuvky či nikoli. Ale lenost a pocit že bouřka je v poho a nikterak blízko mě nasměrovali zpátky do postele. Sotva jsem zalehla a přivřela oko, JEBA JAK CYP. I řevem našich dětí otužilý a nikdy se neprobouzející muž vyskočil jak srnka, chvíli přiblble čuměl a pak vyrazil směr PC (nejoblíbenější stanoviště, kde tráví cca 8 hodin denně) a tam jak prohlásil -už to pěkně smrdí. No a tak jsme měsíc bez TV, DVD, satelitu atd.
Naštěstí to na Ovocné žije a tak jsme trávili večery grilovačkama nebo dopíjením bečky z předešlých akcí. A tak to je správné a tak to bude doufejme pokračovat i nadále, přičemž jsem si uvědomila,že se blíží letošní gudbáj samr, tož to zas řádně rozjedem, ať se policajti nenudí, ne?
Zduřte Iris
Autor: Iris
Vydáno: 2.9. 2010 11:12
Hodnocení: 2.8 (celkem 413 hlasů)
Známkovat:
1 |
2 |
3 |
4 |
5 (jako ve škole)
Přidat komentář
Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
)